Vložil(a): Wandarra
Datum: 11. 10. 2005, 20:54:14

Určitě to znáte. Má přijet audit či nějaká kontrola (nejlépe zahraniční) a všichni v práci začnou předstírat, jak je to tu skvělé, jak všechno funguje, nasadí sádrové úsměvy a nepřítomné pohledy, které je nepustí dřív než se za posledním auditorem zavřou dveře. V tu chvíli se mě zmocňují rebelantské představy, co by se stalo, kdyby někdo našel odvahu a slovy klasiků začal po auditorech házet koblihy či nejvyššího bosse posadil zadkem do regálu (jako ten pétépák kapitána od pěšáků - prdel mezi kremrolema a furt tomu nemohl uvěřit). On to samozřejmě nikdy nikdo neudělá, ale já se vás ptám, udělali jste někdy něco, z čeho jste byli sami překvapeni, že to dokážete? Něco, o čem byste neřekli, že jste toho schopni ať už v dobrém či zlém?
Budu se těšit na vaše příspěvky a zatím se zbaběle schovám za monitor (když už jsem citovala ze Švandrlíka, tak tedy jako správný frontový voják se přikryju dehtovým papírem nebo zalezu do skladu pod hromadu onucí, a pokud to nevyjde, čo bolo to bolo, dřevo rubať móžu aj bezpartijný :-)))

Autor: neviâthiel
Datum: 13. 10. 2005, 23:17:53

btw. málem bych zapomněla: dámy, už jste někdy byly na hezké objekty stejně drzé jako pánové? Tj. pleskanec, štípanec...

Autor: neviâthiel
Datum: 13. 10. 2005, 15:19:37

Tak, a dneska jsem se překonala kvůli tobě: před kolej přijela akce rádia Kiss se snowboardovým simulátorem a moderátor začal hulákat do mikrofonu na lidi v oknech, aby slezli dolů a přišli si to zkusit, protože se hraje o ceny. Slezla jsem dolů a vlezla na tu věc jako první:-))))

Autor: jane sofron
Datum: 13. 10. 2005, 16:35:18

A jaké to bylo? :-)

Autor: neviâthiel
Datum: 13. 10. 2005, 23:16:55

Trapas... měla jsem možnost zkušebních jízd, zato mi ale na rozdíl od asi pátého odvážlivce neřekli, jak držet rovnováhu... sice jsem to dělala správně, jenže za chvíli se to cuklo, já sletěla přímo do mezery mezi obrubou a vnitřní nafukovací matrací a mám na koleni modřinu jako od schodů v metru, jen o trochu výš... chvíli jsem myslela, že neslezu ani ze schodů...

Autor: neviâthiel
Datum: 11. 10. 2005, 22:29:49

Poslední týden v srpnu jsem se po Praze pohybovala spolu se Salome (už sem moc nechodí). Co se někdy dělo, jsem se sama divila...

Autor: Wandarra
Datum: 11. 10. 2005, 23:46:43

Povídej, přeháněj, potěš mé zhýralé já.

Autor: neviâthiel
Datum: 12. 10. 2005, 14:31:37

No... tak v metru ve vedlejším vagonu seděl docela pěkný chlap, takže jsme ho hlasitě komentovaly, protože to nemoh slyšet. Asi asi si toho všim. Každopádně, tramvají jel potom taky s náma a to jsme se mohla smíchy umlátit. Po dvou stanicích vystoupil a nastoupila dvojice velmi pečlivě upravených chlapců, z nichž jeden měl růžové květiny. Hádaly jsme se, jak to s nimi je a nakonec jsme zjistily, že opravdu to asi tak bude, protože vystoupili spolu a od tramvaje šli spolu. Ale ti si ničeho nevšimli, byli příliš zaujatí povídáním:-)

Autor: Wandarra
Datum: 12. 10. 2005, 19:26:40

Ty máš stejně štěstí na podobná individua, když si vzpomenu na sraz a to stvoření v černém, co sedělo naproti. A pokud jsem dobře zaslechla, tak na minulém srazu to bylo obdobné. Pravda, nic špatného na nich nebylo, ten dámamuž vypadal zajímavě a kdyby si do těch černých punčocháčů oholil nohy, byla bych v pokušení říci, že mu to slušelo.

Autor: neviâthiel
Datum: 12. 10. 2005, 20:43:48

Ale božínku, copak si stěžuješ, děvče? Už tam začínala být kosa, než přišel... no jo, příště mě prašti přes ruku, aby budu chtít vyvětrat (je to můj zvozvyk, viz Anketa - rituály).

Mimochodem, loni v prosinci jsem jela tramvají na kolej a na další stanici dovnitř vlítli dva kluci. Jeden vypadal klasicky česky (hnědé vlasy, hnědé oči, pubertálně přiblbý výraz), zato jak jsem zvedla palici od rukopisu Stínů a podívala se na toho druhého, co zrovna pouštěl sednout nějakou babičku, málem jsem sletěla smíchy ze sedadla. Hubený asi tak 17letý kluk, přidrzlý pohled (světlejší oči), černé vnité vlasy asi tak do půl zad, na sobě černé hadry a na batohu nápis Black Sabbath... jojo, tohle by se moooc líbilo Salome (autorka so píše Back in Black).

Autor: Christy
Datum: 11. 10. 2005, 21:58:03

Věčně, jsem totiž hrozně drzá a často nějakým rádoby autoritám řeknu, co si o nich myslím ://
Ale už jsem se naštěstí o chloupek polepšila. Nejhoší to bylo v nějaké 4 třídě, to jsme jeli na školu v přírodě. U pupmy jsme všichni vyběhli na záchod a autobus někam popojel, samozřejmě všichni začali ječet, že nám ujíždí a třídní je v tom začala z legrace utvrzovat.
A jelikož mě to z nějakého nepochopitelného důvodu štvalo, řekla jsem naší třídní: "Prosím vás, nechte si ty řeči."
Ani nemusím říkat, jaký to byl průšvih.....ale to je jen taková vzpomínka, jak jsi mi připomněla ty koblihy ;)

Autor: Lunita
Datum: 11. 10. 2005, 22:11:08

Teraz aj mňa napadla jedna taká vec s dávnych čias.
Chodila som vtedy do školského klubu (takže asi 2.trieda ZŠ) a boli sme na obede. Nejako sme sa s kamoškou zakecali a nevšimli ste, že zvyšok triedy už odišiel. No, a potom sme sa vracali naspäť a pani vychovávateľka (tak sme to nazývali :)) už celá nazúrená, že sme mali ísť von, a čo by robila, keby sme sa nevrátili.... Potom nám von "prehovorila do duše" a vravela, že večer zavolá našim. To si viete predstaviť, aké som mala stresy vždy, keď zazvonil telefón. Teraz sa nad tým už len usmievam :o)
A čo sa týka mňa a nejakých spontánností, hmmmm, ja nie som taký typ. Ale predsa len ma ešte niečo napadlo. Raz sme v zime sme v seleziánskom dome išli nenápadne hore schodmi tam, kde nacvičoval zbor. A zvolali sme "čaute!". No a keď sa za nami rozbehli, trielili sme preč a zastavili sme až v dosť ďaleko odtiaľ. Ani neviem, čo nám to napadlo, taká somarina, ale bola haluz :)))

Autor: Lunkvil
Datum: 11. 10. 2005, 22:00:17

cheche, něco jako: Není důvod říkat mi "pane"... Že?

Autor: Christy
Datum: 12. 10. 2005, 21:54:26

;) Asi tak... občas se dostávám do takového stavu, který bych asi přirovnala k opilosti (ačkoliv jsem zatím nikdy opilá nebyla) - smíchy se válím po zemi, protože jsem jaksi zapomněla chodit, vybafnu na kolemjdoucí, zpívám z plných plic a je mi jedno, že jsou kolem další desítky cizích lidí - vážně nevím, co si pak o mě ti náhodní chodci myslím, ale upřímně řečeno mi to je šumafuk
Život kráásný....

Autor: Ebženka
Datum: 11. 10. 2005, 21:10:12

Od svých sedmnácti let nedělám prakticky nic jiného, než že sebe sama překvapuju. Třeba v souvislosti s HP: Já, proslulá mezi svými kamarády odporem k objímání a podobným tělesným kontatům, jsem šla kdysi na HP2 do kina. Hrozně se mi to líbilo. A jak tak jdu v té sváteční náladě z kina Pražskou ulicí v Liberci (nejhlavnější ulice vůbec), proti mně se kamarád vracel z oběda se svými kolegy z práce. (kamarád, nechodím s ním, fakt ne). Já jsem zvolala ahój, rozběhla jsem se a s výskokem jsem se mu vrhla do náručí. Jeho kolegové byi zmatení, kamarád ještě víc (neb mě zná a taky jsem ho se svou váhou málem porazila), já postavila chodidla zase na zem, řekla jsem mu" Zrovna jsem viděla HP2! Tak ahoj." a odešla jsem se zářivým úsměvem. Dodnes nevím, kde se to ve mně našlo.

A v práci, když máme hodně hustou atmosféru, jdu na chodbu a když tam zrovna není nikdo cizí, dělám kotrmelce. Už jsem to udělala asi třikrát, když už mi fakt hrabalo. Upozorňuju, že do práce chodím v kostýmku nebo podobném vznešeném oděvu a všechny chodby jsou plné bezpečnostních kamer.

Autor: Aries
Datum: 12. 10. 2005, 21:12:48

Teda Ebženko, vždycky jsi mi byla sympatická, ale těmi kotrmelci sis získala mou úctu přímo posvátnou

Autor: Ebženka
Datum: 13. 10. 2005, 08:31:28

mockrát děkuju, hrozně si toho vážím. Dneska ti asi půjdu zavdat nový důvod k obdivu, protože mám mít nějakou prezentaci na veřejné schůzi a budu se potřebovat odreagovat od trémy.

Autor: Wandarra
Datum: 11. 10. 2005, 21:34:06

U nás v práci to rovněž připomíná dům Velkého bratra. Jednou za čas musím shlédnout záznamy svých nebohých podřízených a musím uznat, že především noční směna překonává reality show na celé čáře. Kotrmelce jsem ale ještě neviděla, to je originální.
My jsme kdysi v jiném zaměstnání soutěžili o to, kdo nejdéle vydrží stát na retracku na lyžinách zvednutých do maximální výše (bez zajištění, bez palety či koše). Z holek jsem byla nejlepší, 3 metry a doba 15 minut. Taky závody na paleťácích jsme dělávali, to mi taky šlo, jen s cargem jsem se bála, ale Datart jsme porazili vždycky, s cargem i ještěrkou. Jsem se nějak rozvzpomínala...

Autor: neviâthiel
Datum: 11. 10. 2005, 22:27:20

Podívej! Podrobnosti chci vidět. Když už jsem viděla, co se v BB domě dělo za haluze....

Autor: Wandarra
Datum: 11. 10. 2005, 23:40:52

Tebe zajímá ta noční směna, co? No nic světoborného, někteří spí, někteří ochutnávají vyskladněné lihoviny (jsou tací, co si nosí i speciální lepící pásky, stejné jako má výrobce, lahvinku z kartonu vyjmou, upijí, vloží zpět, přelepí a poznáš prd), většina jí (samozřejmě z vystaveného, že jim ty jedny sušenky za to stojí, to nikdy nepochopim), kradou (jako všude) a jednou za čas podlehnou chtíči. To pak lituju ty dědouše, co kamery obsluhují, protože pohled na některé "pracovnice", to je opravdu o infarkt a ještě když jsou v akci, bléééé. Kdyby se aspoň bylo na co dívat, to by jim to člověk snad i odpustil, jenže to jsou většinou individua no comment. Máme velkou fluktuaci zaměstnanců nočních směn...

Autor: neviâthiel
Datum: 12. 10. 2005, 06:55:24

áha, já si říkala, co se tam děje na věci jako regál párty, závody na vozících apod.... a ono normálka...

Autor: Ebženka
Datum: 11. 10. 2005, 21:46:03

:-))) jojo, není nad pozvednutí pracovní morálky sportovním výkonem. Můj drahý tuhle vyprávěl, jak v kanceláři hrajou fotbal. Začínali pantoflí, teď už na to mají speciální míč.

Autor: Lunkvil
Datum: 11. 10. 2005, 20:56:52

Většinou koukám jak blázen, že seberu odvahu v cizině se cizince cizí řečí na něco zeptat:o) Stejně je z toho vždycky jen trapas...

Autor: Wandarra
Datum: 11. 10. 2005, 21:08:32

To koukám obvykle taky, hlavně žasnu nad tím, jaké nesmysly dokážu v cizí řeči vyplodit. Utěšuju se tím, že rukonožní komunikace nikdy neselže, nijak zvlášť mě to však nešlechtí, stydík.

Autor: Lunkvil
Datum: 11. 10. 2005, 21:28:32

Já se zase utěšuju tim, že kdyby oni mluvili česky, šlo by jim to ještě hůř:o)