Vložil(a): Karmuša
Datum: 21. 07. 2005, 20:01:27

Taky taky?

Autor: Vohoz
Datum: 21. 07. 2005, 23:39:03

neviete kedy bude?? ja uz cakam a zatial nic.. a so mnou tam je 160 ludi online...

Autor: carrie
Datum: 21. 07. 2005, 22:12:37

Tady máte aspoň její kousek:
Navzdory tomu, že všechen předešlý čas v minulých dnech strávil Harry v zoufalém očekávání, až Brumbál skutečně přijde a vezme ho s sebou, cítil se teď dost nesvůj, když se společně vydali dolů Zobí ulicí. Nikdy předtím vlastně s Brumbálem pořádně nemluvil mimo Bradavice - a tam byl mezi nimi psací stůl. A do toho se vtírala vzpomínka na jejich poslední osobní setkání, což ještě prohlubovalo Harryho rozpaky. Dost tehdy křičel, nemluvě o tom, že rozmlátil pár nejcennějších Brumbálových přístrojů.
Ale Brumbál teď vypadal úplně v pohodě.
„Měj připravenou hůlku, Harry,“ řekl rozjařeně.
„Ale vždyť já nesmím používat kouzla mimo školu, pane!“
„Kdyby došlo k útoku, máš moje dovolení použít jakékoli kouzlo, které existuje. Ovšem myslím si, že dnes v noci se přepadení bát nemusíš.“
„Proč ne, pane?“
„Protože jsi se mnou,“ řekl Brumbál prostě. „Tím to je.“
Na konci Zobí ulice se náhle zastavil.
„Ovšem, ty jsi ještě nesložil zkoušku z přemisťování, viď Harry?“ promluvil Brumbál.
„Ne,“ řekl Harry. „To přece jde až v sedmnácti, že?“
„Máš pravdu,“ odpověděl Brumbál. „Takže je třeba, aby ses mne pevně chytil za ruku. Za levou, pokud možno - jak sis asi všiml, ta druhá teď není moc pevná.“
Harry uchopil nabídnuté předloktí.
„Výborně,“ řekl Brumbál. „Takže jdeme na to.“
Harry ucítil, jak sebou Brumbálova paže škubla a sevřel ji dvakrát pevněji: pak už jen vnímal, jak všechno zčernalo a sevřelo ho ze všech stran. Nemohl dýchat, jako by byl okolo hrudníku stáhnutý kovovou obručí; měl pocit, že se mu oční bulvy vtlačují dozadu do hlavy a ušní bubínky se natahují hlouběji do lebky a pak -
Zhluboka se nadechl studeného nočního vzduchu a otevřel uslzené oči. Cítil se, jako by ho právě protáhli těsnou gumovou rourou. O pár sekund později si uvědomil, že Zobí ulice zmizela. Stál spolu s Brumbálem na místě, které vypadalo jako opuštěná vesnická náves. Uprostřed stál starý válečný pomník a několik laviček. Harry si konečně naplno uvědomil, že se poprvé v životě přemístil.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se Brumbál a starostlivě si ho prohlédl. „Na ten pocit je třeba si zvyknout.“
„Nic mi není,“ odpověděl Harry a třel si uši; připadalo mu, že jeho boltce opustily Zobí ulici jen velmi neochotně. „Ale myslím, že dávám přednost koštěti.“
Brumbál se usmál, přivinul si cestovní plášť těsněji ke krku a řekl: „Tudy.“
Vydali se svižnou chůzí kolem opuštěného hostince a několika domů. Věžní hodiny na blízkém kostele ukazovaly téměř půlnoc.
„Řekni mi, Harry,“ začal Brumbál. „Tvoje jizva… bolívá tě ještě?“
Harrymu mimoděk vyletěla ruka k čelu a přejela znamení ve tvaru blesku.
„Ne,“ odvětil, „už jsem nad tím přemýšlel. Myslel jsem, že teď bude pálit pořád, když Voldemortova síla zase vzrostla.“
Vzhlédl k Brumbálovi a uviděl v jeho obličeji spokojený výraz.
„Tak to já jsem si myslel něco úplně opačného,“ vysvětloval Brumbál. „Lord Voldemort si konečně uvědomil, jak je nebezpečné, když máš přístup k jeho myšlenkám a pocitům. Zdá se, že proti tobě používá nitrobranu.“
„Tak to mi tedy opravdu nevadí,“ vydechl Harry a byl si jistý, že mu nebudou chybět ani děsivé sny, ani nečekané záblesky Voldemortových myšlenek.
Na rohu odbočili, prošli kolem telefonní budky a autobusové zastávky. Harry znovu úkosem pohlédl na Brumbála.
„Pane profesore?“
„Copak, Harry?“
„Tedy - kde to vlastně jsme?“
„V rozkošné vesnici Budleigh Babbarton.“
„A co tady děláme?“
„No pravda, to jsem ti ještě vůbec neřekl,“ uvědomil si Brumbál. „No, ani bych nespočítal, kolikrát jsem tohle musel říct za poslední roky, ale prostě - zase nám chybí jeden člen profesorského sboru. A proto jsme tady: abychom přesvědčili jednoho mého starého kolegu, aby přerušil důchod a vrátil se do Bradavic.“
„A jak já vám s tím můžu pomoci, pane?“
„To se teprve ukáže,“ odvětil Brumbál. „Teď doleva, Harry.“
Stoupali příkrou úzkou ulicí lemovanou domy. Ve všech oknech byla tma. Podivný chlad, který dva týdny spočíval nad Zobí ulicí, byl cítit i tady. Harry si vzpomněl na mozkomory a rychle se ohlédl přes rameno. Cítil se klidněji, když v kapse sevřel hůlku.
„Pane profesore, proč jsme se nepřemístili rovnou do domu vašeho kolegy?“
„Protože by to bylo asi tak zdvořilé, jako vykopnout mu vstupní dveře,“ vysvětloval Brumbál. „Slušné vychování nás nutí, abychom svým přátelům dali příležitost nevpustit nás dovnitř. A kromě toho je většina kouzelnických obydlí zabezpečena kouzly proti nežádoucímu přemístění. Například v Bradavicích …“
„ … se nikdo nemůže přemístit do budov nebo na školní pozemky,“ dopověděl Harry bleskově. „To mi říkala Hermiona Grangerová.“
„A má úplnou pravdu. Teď zase zabočíme doleva.“
Za sebou uslyšeli, jak kostelní hodiny odbily půlnoc. Harry si říkal, jestli Brumbálovi nepřipadá nezdvořilé navštívit svého starého kolegu takhle pozdě, ale když už se podařilo navázat rozhovor, chtěl toho využít pro naléhavější otázky.
„Pane, zahlédl jsem v Denním věštci, že vyhodili Popletala …“
„Správně,“ přikývl Brumbál a zahnul do boční ulice.

Autor: carrie
Datum: 21. 07. 2005, 22:14:04

„A taky určitě víš, že ho ve funkci vystřídal Rufus Scrimgeour, který býval šéfem odboru bystrozorů.“
„A je … myslíte, že je dobrý?“ zjišťoval Harry.
„Zajímavá otázka,“ pronesl Brumbál zamyšleně. „Jistě, je schopný. Poněkud ráznější a rozhodnější osobnost než Kornelius.“
„Ano, ale já jsem myslel…“
„Vím, co jsi myslel. Rufus je muž činu a po většinu své kariéry bojoval proti zlým kouzelníkům. Ten určitě Voldemorta nepodceňuje.“
Harry vyčkával, ale Brumbál se nezmínil o sporu, o kterém psal Denní věštec. Harry neměl odvahu o tom sám začít, takže změnil téma.
„A … pane … viděl jsem taky Madam Bonesovou.“
„Ano,“ vydechl Brumbál tiše. „Strašlivá ztráta. Byla to velká čarodějka. Tak tady, myslím - ach,“ ukázal zraněnou rukou.
„Pane profesore, co se vám stalo s tou …?“
„Teď nemám čas ti to vysvětlovat,“ prohodil Brumbál. „Je to taková napínavá historka a rád bych ti ji vylíčil pořádně.“
Usmál se na Harryho, který pochopil, že to nebylo odmítnutí a že se může ptát dál.
„Pane - sova mi přinesla výnos Ministerstva kouzel o bezpečnostních opatřeních proti smrtijedům…“
„Jistě, sám jsem to dostal taky,“pousmál se Brumbál. „Připadají ti užitečné?“
„Ani ne.“
„To si nemyslím. Například ses mne vůbec nezeptal, jakou příchuť marmelády mám nejraději, abys zkontroloval, jestli jsem skutečně profesor Brumbál a ne podvodník, který vypil mnoholičný lektvar.“
„Já jsem …“ zablekotal Harry v naprosté nejistotě, zda to bylo napomenutí nebo ne.
„Tak pro příště, Harry, je to malinová … ačkoli samozřejmě kdybych byl smrtijed, určitě bych nejprve vypátral své vlastní marmeládové chutě, než bych se přeměnil.“
„Ehm … jistě,“ vypravil ze sebe Harry. „No, v tom výnosu bylo něco o Inferech. Co to vlastně je? V tom výnosu to nebylo jasné.“
„To jsou mrtvoly,“ odvětil Brumbál nevzrušeně. „Mrtvá těla, která byla začarována, aby plnila příkazy zlých kouzelníků. Infery už dlouho nebylo vidět, od té doby, kdy byl Voldemort ještě silný, nicméně… ovšem zabil dost lidí pomocí armády, kterou z Inferů vytvořil. Tak jsme na místě, Harry, tady to je…“
Stáli v blízkosti malého, úhledného kamenného domu, který stál v zahradě. Harry byl příliš zaměstnán tím, že se vyrovnával se strašlivou myšlenkou na Infery, než aby mohl dávat pozor na cokoli jiného, takže když došli ke vstupní bráně a Brumbál ztuhl na místě, Harry do něj narazil.
Pane Bože! Ach, Bože, Bože…“
Harry sledoval jeho pohled, opatrně zvedl oči a cítil, že se mu zastavilo srdce. Vstupní dveře domu byly vyvráceny z pantů.
Brumbál rychle proletěl pohledem celou ulici nahoru i dolů. Vypadala zcela prázdná.
„Vytáhni hůlku a pojď za mnou,“ zasykl tiše.
Otevřel vrata a rychle a tiše kráčel po zahradní cestičce, Harryho v patách, pak nesmírně pomalu zatlačil do vstupních dveří; hůlku měl přitom zvednutou a připravenou.
„Lumos.“

Autor: wesinka
Datum: 21. 07. 2005, 22:26:42

Autor: Phineas Nigellus
Datum: 21. 07. 2005, 23:08:51

...

Autor: pavouccek
Datum: 21. 07. 2005, 21:35:42

Jj a moooc se na ni těším!!

Autor: Vohoz
Datum: 21. 07. 2005, 20:13:40

ja sa uz neviem dockat to kontrolujem kazdych 5min...

Autor: Slughorn
Datum: 21. 07. 2005, 20:09:23

Taky taky.

Autor: Hodaaa
Datum: 21. 07. 2005, 20:14:44

Jsem na ni zvedavy. Už aby byla.

Autor: Liliana Falcon
Datum: 21. 07. 2005, 20:12:56

strasne moc... a silene vam zavidim protoze se dostanu zejtra rano naposledy na net a pak az v pondeli.. ale zase toho asspon bude vic najednou.. =D

Autor: Phineas Nigellus
Datum: 21. 07. 2005, 20:23:08

Liliano, nechval dne před večerem..."!
...taky jsem jak struna__________________ !