Vložil(a): Ebženka
Datum: 01. 01. 2006, 19:36:55

Zažili jste na Silvestra něco zajímavého?

Já odjela na chatu v horách, kde kromě mne a Bédy bylo dalších asi 30 lidí. Když jsme se kdysi na Bédův popud hlásili k účasti, myslela jsem si, že to bude hrozné a že to s bídou přežiju, ale aspoň se zašiju do tmavého koutku a napíšu kus povídky.

A jak to dopadlo?
1. Ano, nemýlila jsem, se, moje prostřední jméno by mohlo znít Sybila. Bylo to hrozné.
2. Před trapnými soutěžemi jsem utekla tak, že jsem ze sebe udělala dobrovolnou službu v kuchyni. Béda vytrval a využil času ke studiu lidských povah (základní zjištěný fakt - holky jsou buď hezké nebo chytré, nikdy obojí, pochopitelně až na mou dokonalou maličkost).
3. Když už se těsně kolem půlnoci začali lidi konečně bavit přijatelně a spontánně, byla jsem už tak unavená, že jsem to stejně dlouho nevydržela (oni taky ne) a šla jsem spát.
4. v temných a tichých koutcích byla hrozná zima, protože všechna funkční kamna se nacházela v hlavní místnosti, takže jsem nic nenapsala.
5. přežila jsem, ale příště radši zůstanu doma a budu se bavit studiem telefonního seznamu, statistické ročenky nebo Sbírky zákonů ČR včetně komentářů (i to je poutavější zábava).

Autor: janek
Datum: 03. 01. 2006, 00:07:45

Po mnohaletých pokusech jsem zjistila, že bujaré veselí na povel není můj obor. Pobavím se s chutí, ale mimo kalendář. Takže letos byl můj Silvestr dokonalý:
shodou okolností sama doma, četla jsem si knihu - náhodou HBP, pila, na co měla chuť / asi 2 slabé vinné střiky/, o půlnoci blahosklonně vyhlédla z okna, jak ostatní nechávají explodovat své peníze a šla hezky do hajan. Na Nový rok jsem byla svěží jak růžička - prostě dokonalé...
Ale zajímavý zážitek mám z loňska - opět náhodou jsem autem přesně o půlnoci kličkovala / naprosto bez přispění alkoholu/ po městě mezi rachejtlemi a dělobuchy. Auto máme na plyn...

Autor: Christy
Datum: 02. 01. 2006, 17:57:52

Huh, alespoň nějaká společnost. Mě se na Silvestra spustila rýma jak hrom (zajímavé, že další den po ní nebylo ani stopy), a zachmuřeně jsem tedy pozorovala z okna ohňostroj.
Jinak nuda, nuda, nuda jako....já nevím, nuda jako Binssovi hodiny.

Autor: loony
Datum: 02. 01. 2006, 15:42:24

sakra, to jsem jediná, kdo prováděl takové nepravosti?

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 01. 2006, 01:59:10

Jestli hoel jsou nepravosti, co jsem to dělala já?

Autor: Ebženka
Datum: 02. 01. 2006, 22:28:37

ne, Neviâthiel ti zdatně sekundovala. :-) Neboj se, my ostatní to doženeme jindy. :-)

Autor: Birute
Datum: 02. 01. 2006, 13:55:59

Nuda dostala nový rozměr. Silvestr jsem strávila v kruhu rodiny, což znamenalo, že rodiče v různých intervalech odcházeli spát. A když nespali, seděli u bedny a přepínali z jednoho kanálu na druhý. Kanál je vážně vhodný název, protož snad všude byli trapní vulgáři. Zoufalství u mě dosáhlo takových rozměrů, že jsem si vzala seminárku a pracovala jsem na ní až do půlnoci, kdy jsem si povinně vypila svou sklenku šampáňa a podívala se z okna na deset vteřin na ohňostroj, jestli náhodou někde nehoří barák nebo opilec.
Pak jsem navrhovala hrát hru na počítání opilců - kolik jich spadne vpravo do příkopu a vlevo do výkopu - bydlíme vedle výčepu. Jenže to bych musela vydržet tak po pěti do rána.
1:00 hluboký spánek, žádné vlkodlačí sny. Ach jo.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 01. 2006, 01:55:04

A zkusila jsi to aspoń? Kolik byla bilance?

Autor: Birute
Datum: 03. 01. 2006, 14:31:49

Bilanci nevím. Ale měla jsem v noci pocit, že někdo venku zařval, ale hned jsem usnula. Ráno jsem šla kolem výkopu a skopla jsem tam trochu sněhu pro případ, že by tam nějaký opilec zůstal ( i když by mu to už asi nevadilo ).

Autor: Duellona
Datum: 02. 01. 2006, 09:54:40

Vzhladom k tomu, ze den predtym v piatok bola strasna vichrica a autobusar zahlasil, ze na Zochovu chatu to autobusom nebude riskovat, bol to fakt zazitok dostat sa na zaviatu chatu. Neviem ci som v poslednej dobe zazila take snehove zaveje...ale priamo na uz bolo dobre (celkom chapem britsku zalubu v krboch) aj alkoholu bolo akurat, ludia v pohode...nuz, skoda, ze to bol taky kratky vikend...

Autor: Lunita
Datum: 02. 01. 2006, 01:03:09

Ako vidím, u mnohých bol Silvester ako vystryhnutý z filmu. Tak u nás to nebolo nič extra. Kukali sme na telku, o polnoci prišiel prípitok iba tak s rodinkou (dokopy sme boli iba 3, proste žiadny obrovský záťah). Potom prebehla rodinná obtelefonovačka celej zvyšnej rodiny. A potom som ešte aj zašla sem a zapriala šťastný nový rok... Jednoducho, tento rok to nebolo nič výnimočné...

Autor: Lunita
Datum: 02. 01. 2006, 13:14:04

Chcela som sa opäť začíétať do silvestrovských zážitkov, keď v tom mi do tváre udrelo slovo vystryhnutý! Ja som normálne chytila záchvat smiechu a pomyslela som si, "ktorý blb to písal?" No najlepšie bolo to, keď som si všimla aj to "Lunita". Tak toto bol teda naozajsný záchvat smiechu. Doteraz nechápem, ako som také niečo mohla napísať... A to raz som dakoho zhodila preto, že napísal Prync (dvojí krve).

Autor: ave
Datum: 02. 01. 2006, 01:02:23

No, můj Silvestr se až nechutně podobal až příliš velké většině mých nocí. Z čehož plyne, že jsem ho strávila pracovně :o)
Popravdě, chtěla jsem ho strávit s rodinou, ale vzhledem k tomu, že televizní program mě neskutečně iritoval, tak jsem se na větší část noci uklidila k počítači a výsledky na sebe nedaly dlouho čekat :o)

Autor: Ioreth
Datum: 02. 01. 2006, 00:34:09

Moje dětičky koukaly na televizi -na Novu. Manžel, který byl vyjímečně doma ( je muzikant a na Silvestra většinou doma není ) obsadil počítač, tak jsem si vzala Pýchu a předsudek a četla jsem si. Pila jsem ananasový džus. Docela se mi tento Silvestr líbil.

Autor: Ebženka
Datum: 02. 01. 2006, 13:02:54

jeeee. to je pěkné. Já si pamatuju jeden Silvestr, který jsem strávila lepením papírových modelů s jedinou sklenkou sektu vedle sebe (do čtyř do rána) a hrozně jsem si to užila. Podobný případ.

Autor: neviâthiel
Datum: 03. 01. 2006, 01:52:08

Já jeden Silvestr strávila čtením Tajemné komnaty. Pak jsem se přesunula na diskusi.

Autor: loony
Datum: 01. 01. 2006, 22:40:53

no... říkám si, že já, jakožto navenek slušná šestnáctiletá dívenka, bych se neměla moc veřejně šířit o tom, co všechno se událo, ale vem to čert, stejně... osobně mě zná jen Birute, Siby a Petiii (o které si nejsem jistá, jestli sem vůbec chodí), takže co.
Na 31. večer jsem byla domluvená s kamarádkou, že přijde k nám domů a Nový rok oslavíme spolu. Byly pro to jen samé příznivé podmínky - sestra i rodiče šli svou vlastní cestou, mě nechali napospas kamarádům a dokonce nám zakoupili i šampus, abychom si měli čím ťuknout... Večer jsme rozjížděli ve dvou, na STV sledovaly Snowboarďáky, živily se různými chipsy a vzájemně si sdělovaly, že v té televizi vůbec nic není. Někdy kolem půl desáté jsme volaly kámošovi, kde je a co dělá, že bychom se za ním třeba stavily ven. Honza, tak se totiž jmenoval, kdybyste na to náhodou nedošli sami =), se ihned ochotně nabídl, že přijde k nám. Asi po půlhodině opravdu dorazil, za zády dárek - flašku vína (upozorňuji, že on sám de facto nepije). Až do půl dvanácté jsme se bavili o blbostech, smáli, požírali nekonečné zásoby brambůrků a dívali se na video ze školky... O již zmíněné hodině půl dvanácté jsem začala po baráku hledat prskavky. Našla jsem asi čtyři balení prehistorických prskavek, na jejichž obalu se skvěla cenovka: 4,90. Přibližně o deset minut později jsem zabouchla domovní dveře, láhev vína v ruce. Nemohla jsem najít rukavice, takže už po několika metrech mi solidně omrzly prsty. Vydaly jsme se na jeden kopec, kousek nad město. Je tam skvělý rozhled, takže se můžete kochat rachejtlemi a navíc se tam chodí oslavovat pravidelně a je víc než pravděpodobné, že potkáte někoho známého.
Ve dvanáct nám Honza otevřel víno, trošku upil a zbytek nechal dvěma nezletilým jihomoravským dívkám. Klopily jsme to do sebe zkušeně. Známé i neznámé jsme skutečně potkali, všem popřáli šťastný nový rok, popusinkovali se a s většími i menšími obtížemi sirkami zapalovaly prskavky - to je tak, když nikdo nemá zapalovač...
Docela brzo, mohlo být tak kolem půl jedné jsme se vydali zpět k domovu. Už na kopci láhev zůstala prázdná. Někde u baráku nás Honza opustil, že se mu chce spát a že jede domů (na kole, je to strašnej blázen, i k nám jel předtím na kole - s vínem v ruce).
Jak nám kamarád odjel, začaly jsme s kámoškou zjišťovat, že ten alkohol začíná působit... A protože jsme holky do nepohody, zašly jsme do ledničky pro šampaňský a pokračovaly ve své obchůzce po nočním městě. Z mobilu zavolaly několika známým... radši bych nerozváděla ty kidy, i když kamarádčina užaslá hláška: "mně topí nohy!" je asi nezapomenutelná...
Asi si domyslíte, jak to vypadalo dál...
snad jen... "konečně" jsem si vyzkoušela to, co jsem už nutila dělat přinejmenším jednu postavu v mé povídce - sed obtočmo záchodové mísy... - ale jinak jsem si to docela užila, pravda, po ránu pak mírně nazelenalá a přípitku u babičky a posléze u nás při obědě (který se konal ve 20:00) jsem se alkoholu ani netkla...
jak jsem říkala na začátku - slušné děvče...

Autor: neviâthiel
Datum: 01. 01. 2006, 21:03:52

Můj Silvestr vypadal od začátku velmi hazadroidně. Začalo to tím, že kamarád holky, se kterou jsem byla v Irsku, sháněl lidi na pobyt v Jeseníkách. Navrhla jsem přibrat kluka, se kterým jsme se spřátelily na tom zájezdě.
Před odjezdem na hory jsme se skoro všichni dvakrát sešli, protože se v té dvanáctce lidí nevyskytovat nikdo, kdo znal více než polovinu ostatních. Oba srazy se vyvedly.
Nakonec nás tam bylo na Silvestra jen sedm, protože tři vůbec nemohli díky sněhu dorazit a dva museli odjet ráno na Silvestra. Plus jedenapůlroční staford Natynka - přejmenována na Mathildu. Protože jsme se tam nacházely dvě Petry a ještě navíc jeden Petr, byla jsem přejmenována na Pavlu a Petr na Martina. Na Martina byl ale přejmenován i další kluk, takže jsme zůstali v jejich případě u původních jmen. Jinak Marcela zůstala Markétou a druhý Honza Pepou. Chaos, co?
K večeru jsme v pětce vyrazili vyvenčit psa. Jeho majitel dostal nápad, jak ho rozdovádět - ostatní poběži před ním a on pustí psa. To torpédo bylo opravdu neuvěřitelné... a ještě lepší byly následky. Petra to totiž strašně bavilo a nechal se hnit psem několikrát. Nakonec jsme museli dostat psa z haly a zavřít za ním, aby Petr mohl dovnitř. Přitom pes neustále čekal za dveřmi. Několikrát jsme zkusili vykouknout, ale pes buď číhal u stěny, anebo přiběhl. Nakonec jsem se rozhodla pro rázné řešení - vylítla jsem z haly, druhá Petra za mnou zavřela, zvedla jsem psa ze schodů, fofrem s ním vyběhla do našeho pokoje a zařvala za sebe, ať někdo zavře. Teď to asi vypadá hrozně, ale my jsme se celou dobu váleli smíchy a pes se prostě chtěl honit. Protože má stejnou mánii na přetahování se o peška, nechal nakonec Petra na pokoji, akorát že pořád někomu cpal hračku do ruky. A to i přesto, že večer předtím jsme se u něj střídali tři a nasadili jsem si lažařské rukavice, aby nám řemen nerozedřel ruce. Pes byl nakonec rád, že dýchá, ale stejně ještě strkal čumákem do hračky:)))
Po venčení jsme si zahráli Carcassone a dva holky otráveně odešla za kamarádkou do hospody. Když se vrátily, zrovna jsme kvíleli (zpěv to nebyl) v doprovodu kytary. Holky na nás začaly ječet a dělaly tam ještě chvíli dusno, takže poslední půlhodinka proběhla rozseparovaně posloucháním hudby. Po přípitku "největší hovada" (Petr, já a Honza) vyběhla ven s praskavkami, přivítala jaro, oběhla ulici za zpěvu Slavíků z Madridu a poté začal se vzájemným rácháním v závěji a honičkami, ďábělským řevem v kruhu uprostřed pole (závěje měly asi metr), řevu "Třešně zrály" v otáčejícím se kolečku s flaškou uprostřed, skákáním po hlavě do sněhu, závodech a u toho průběžným pitím jablkovice plus občasným frenetickým hladáním flašky, kterou někdo někde zapomněl v závěji. Nakonec se přidal i hádavý zbytek a nedaleko bydlící sousedi nás zavolali na ohňostroj pro zvané (pyrotechnika "tahle se nedá běžně sehnat"). Po návratu do chaty pokračoval večírek i uvnitř a pes ochutnal pár obložených chlebíčků. V půl šesté ráno přišla na dva jedince nevolnost, a tak jsme šli spát. Vzbudila jsem se v deset, marně čekala na budíček (po každodenním hraní si nás pes všechny oblíbil a po ránu nás obíhal), vylezla jsem ven a nikdo ani noha, až na moje dva spoluspící (podotýkám, že na posteli pro dva:). Zbytek se neochotně sypal z ložnic, protože jsme museli v poledně vyrazit na vlak, a Petr vylezl z otázkou: "Je taky někomu taky tak blbě?"
Nenapsala jsem ani čárku a bohužel jsem neviděla ani písmeno z analýzy, ale jinak ničeho nelituji:)))

Autor: Tajemný hrad v Karpatech
Datum: 03. 01. 2006, 01:04:55

Taky jsem užila o Silvestru Dítko a psa pohlídaly rodiče, a my jsme vyrazily na pařbu ke známýmu do hospůdky. Po třech pivách, dvou tequilách jsem vytáhla kamarádku abychom využily ještě nějakého sněhu a postavily jsme obří Huhulici, kterou nám asi po dvou hodinách panské osazenstvo trochu poupravilo Ve dvě v noci jsme se ocitly ve tmě, poněvadž někde na elektrickém vedení nastal zkrat, tak jsme měli príma černou hodinku Cestou domů jsem vyfotila pár fotek nočního města(mno možná spíš už ranního) a doma jsme usnuly u ranního vysílání.

Autor: emmelline
Datum: 03. 01. 2006, 01:15:38

Čo je to prosím ťa, Huhulica

Autor: Tajemný hrad v Karpatech
Datum: 03. 01. 2006, 01:57:57

Huhulica je sněhulák v ženském rodě

Autor: emmelline
Datum: 03. 01. 2006, 02:04:11

To, že snehuliak som pochopila, len som sa bála, aby to Huhulica nebolo čosi sprosté, lebo mi to silno pripomína, jednu z mojich prezývok (jedna napríklad sne-Hulienka)

Autor: Ebženka
Datum: 01. 01. 2006, 21:55:29

to muselo být boží. Já v kuchyni taky nostalgicky vzpomínala na loňskou smršť Bangu, Carcassonu a Aktivit, akorát my se honili s kočkou a ne se psem.

Autor: neviâthiel
Datum: 01. 01. 2006, 22:06:58

Měli jsme tam i Bang a Člověče napij se, ale nějak se na ně nedostalo... záikon schválnosti. Tahali jsem CD, filmy, hry pro případy nudy, a nakonec to jen leželo u krbu, protože když byla nuda, hráli jsme hru "zvedni 30kilového bojového psa na pešku"...

Autor: Sheila
Datum: 01. 01. 2006, 21:10:26

Tak to bylo pěkně bujaré.....

Autor: neviâthiel
Datum: 01. 01. 2006, 21:22:59

Jojo. Po loňském opět pořádný Silvestr...

Autor: Sheila
Datum: 01. 01. 2006, 23:08:53